Černá věž + Černá kuchyně

Černou věž lze navštívit samostatně bez průvodce. Ač se vzhledem k rozsahu jindřichohradeckého hradu a zámku nedá říci, že je věž jeho dominantou, významně přispívá k jeho impozantnímu vzezření. V porovnání s jinými historickými vyhlídkovými věžemi skýtá zdejší Černá věž panoramatický a malebný výhled na celé město a jeho široké okolí. Nově jsme prohlídce Černé věže přiřadili také návštěvu pět set let staré Černé kuchyně.

Věž byla postavena pány z Hradce společně se starým palácem a s posílením soustavy hradeb na počátku 13. století. Tehdejší dispozice hradu byla tzv. bergfritová, k níž nezbytně krom hradeb a paláce patřila útočištná věž. Ta zdejší nebyla připojena k hradbám a zprvu se do ní vcházelo jen přes dřevěný ochoz ze starého paláce ve výši 13 m. Pozdější stavební vývoj spojil věž s palácem těsněji. Označení "útočištná" připomíná původní účel stavby. V případě potřeby se měla stát posledním útočištěm obránců a místem posledního vzdoru při dobývání hradu. Nebyla zařízena ke stálému bydlení. Pouze ve vrchní části věže (v úrovni řady malých oken) byla zařízena místnost pro zvláštního strážce - "pověžného" či "hlásného", jehož úkolem bylo obhlížet z oken věže i z jejího ochozu město a jeho okolí pro případ vojenského nebezpečí nebo požáru.

Zajímavé jsou rozměry stavby. Výška a obvod věže jsou stejné - 32 m. Průměr věže je pak něco málo přes 10 m. Jediná stěna věže je zhruba do dvou třetin její výšky silná téměř 4 m. V horní třetině se stěna směrem zevnitř zužuje, v úrovni oken je již silná jen zhruba 1,5 m.

Věž také sloužila jako vězení. Mezi význačné vězně patřil kněz Martin Houska, vsazený do věže 29. ledna roku 1421 z rozkazu zdejšího vladaře Oldřicha z Hradce, řečeného Vaváka, čelného představitele husitského hnutí. Na velkou přímluvu Táboritů byl propuštěn na svobodu. Z té se netěšil příliš dlouho. Již 21. srpna téhož roku byl na příkaz Jana Žižky jakožto kacíř (pikart) upálen v Roudnici nad Labem. Hlady v Černé věži zemřel Zikmund z Vartenberka, který byl do ní za zradu krále Albrechta Habsburského vsazen roku 1438 Menhartem z Hradce. V roce 1784 bylo v přízemí věže zřízeno vězení "pro vzpurné poddané" a do přízemí byl prolomen nový vchod. Posledními "obyvateli" věže byli v roce 1846 dva ruští medvědi, které si ze svých cest přivezl hrabě Jaromír Černín. Při původním vstupu do věže, téměř v polovině výše stavby, je zčásti dochována stará hradní kuchyně, která byla v provozu do 90. let 15. století. Je do ní možné nahlédnout při výstupu na Černou věž.

V měsících květen, červen a září dodržujeme polední přestávku od 12 do 13 hodin.

Poslední možný vstup do Černé věže je vždy 20 minut před koncem otevírací doby.

Vstupné

Bez průvodce

Kategorie návštěvníků Cena
Dospělí od 25 do 64 let 80 Kč
Senioři 65+ 60 Kč
Mládež od 18 do 24 let 60 Kč
Držitelé průkazu ZTP, ZTP/P 60 Kč
Děti od 6 do 17 let 20 Kč

Děti do 5 let zdarma
Průvodce držitele průkazu ZTP/P zdarma
Pedagogický dozor (pro školní skupiny 1 osoba na 15 dětí) zdarma
Průvodce organizované skupiny (1 osoba pro celou skupinu min. 15 osob) zdarma
Karta zaměstnance s QR kódem MK ČR * neposkytuje se
Průkaz ICOMOS * neposkytuje se
Celoroční volné vstupenky vydané NPÚ zdarma
Jednorázové vstupenky vydané NPÚ zdarma
Průkaz zaměstnance NPÚ (+ až 3 rodinní příslušníci) zdarma
Průkaz Náš člověk * zdarma
* Platí pouze pro jednu osobu (držitele průkazu)

nutnost rezervace pouze pro skupiny

Více informací

Jindřichův Hradec

Černá věž + Černá kuchyně

Základní informace

V měsících květen, červen a září dodržujeme polední přestávku od 12 do 13 hodin.

Poslední možný vstup do Černé věže je vždy 20 minut před koncem otevírací doby.

Vstupné

Bez průvodce

Základní informace

Další prohlídkové okruhy

1. Adamovo stavení (základní okruh)

2. Gotický palác (základní okruh)

4. Dětské prohlídky

5. Zámecké muzeum s výstavou LEGO a „Kabinety Stuchlé“

6. Výběrový okruh